dubnové shrnutí veseláska

Dubnové shrnutí

Vůbec jsem nevědala, jestli tohle dubnové shrnutí budu schopná napsat. U nás je to teď totiž dost jako na houpačce. Budu celý den od rána do večera něco dělat, že večer jenom padnu? Nebo budu mít čas něco sepsat? Již několik dní žijeme prakticky na staveništi, kdy se musím přezouvat do jiných bot, abych si mohla dojt na záchod. A nebudu ti lhát, je to dost vyčerpávající. Vystěhovat se ze starého bytu a nastěhovat všechno do nového.

Konečně je ale sobota a všechno starý (koupelna a kuchyň) je pryč a já si můžu chvíli lehnout k počítači (protože gauč mám zaplácaný bordelem, stejně tak svůj stůl).

Endgame nejen v kinech

Duben je proto pro nás vlastně takový Endgame hned z několika důvodů. První se nabízí úplně jasně – poslední Avengers. Kdo mě aspoň trochu zná tak ví, že jsem velký fanda. Do kina se proto moc těším. Jdeme zítra a já se nemůžu dočkat. Druhý konečný termín pro nás bylo vystěhovat všechno z původního bytu. K tomu jenom řeknu, že je lepší vyhořet. K druhému se pojí třetí – nastěhovat všechno do nového a vystěhovat starou koupelnu a kuchyň, zároveň stihnout všechno připravit pro řemeslníky, než odjedeme na dovolenou. Ale zvládli jsme to a já si to můžu dát jako zdroj vnitřní síly do mojí energetický banky. Teď už se jenom sbalit na dovolenou a bude to.

Co se povedlo a co moc ne

Dubnové shrnutí ve smyslu naší veselásky bude tento měsíc dost chabé. Spíš se mi nedařilo, než dařilo. Vlastně jsem zvládla jenom tři věci z osmi, což není ani polovina. Ale někdy se věci prostě semelou, že je člověk rád, že je. A takhle jsem to měla skoro celý duben.

Co se povedlo splnit

Hlava vzhůru – to je u mě takové běžnější, že necivím furt do mobilu, ale spíš se kochám krajinou a budovama kolem sebe.

Očekávání – do soutěže jsem se myslím zapojila u Viky na instagramu (@torilinka) – doporučuji navštívit i blog 🙂 Ale už nevím, o co ta soutěž byla. Ale o to víc budu třeba pak překvapená, žejo!

Šlofík – dřív pro mě bylo naprosto běžný jít a dát si po práci šlofíka. To v dubnu prakticky neexistovalo. Dala jsem si ho asi tak 2x za celý měsíc.

Co se nepovedlo

Plánování – dubnové dny byly celkem jasně daný a přestě nepředvídatelný. Vstát do práce a pak z práce jít něco dělat. Nikdy ale nebylo přesně jistý co. Proto se ani nedalo nic naplánovat.

Zlozvyk – nevím, jestli mám nějaký typický zlozvyk, jako kousání nehtů. Ale co dělám, tak chodím od jedné práce k druhé. Tu utřu prach a jdu pro čistou utěrku, cestou vynesu odpadky a pak utřu nádobí a k prachu se vrátím třeba po půl hodině. Možná by bylo fajn zapracovat na téhle roztěkanosti, je tu někdo takový, kdo je taky takhle roztěkaný?

Dýchání – bohužel, i když to bylo hodně stresující teď, tak nebyl čas ani na to.

Vděčnost – jednou ten seznam napíšu, případně budu psát jednu věc každý den, teď ale nestíhám.

Dopis – to taky plánuji hodně dlouho, tak uvidíme!

Dubnové shrnutí

Sice ještě není duben úplně u konce, ale já nevím, kdy bych měla čas tento článek psát. Proto shrnu duben už takhle předčasně. Byl to náročný měsíc, ale měl i několik pozitiv. Například moje narozeniny, začátek nové řady Game of Thrones a samozřejmě poslední Avengers, na které se moc těším a jdu zítra do kina. Pak taky začátek naší dovolené. Doporučuji náš Slovinský bucket list,.

A to je pro dnešek všechno 🙂

Napiš mi, jaký byl tvůj duben, jak se těšíš na květen, apod!

Měj se krásně, Verča

PS: Pokdu se ti bude chtít, sleduj mě na instagramu, ale ne, pokud děláš tohle! A taky můžeš dát like mojí facebookové stránce. Jestli máš zájem o nějaké vzájemné linkování v tematicky podobných článcích, tak jsem jedno ucho na e-mailu!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..