slovinsko veseláska

Slovinská dovolená – průvodce naším výletem

Na začátku dubna jsem publikovala článek s naším Slovinským bucket listem, aneb jak by mohla naše Slovinská dovolená vypadat. Když jsem ten bucket list tvořila, netušila jsem, jak mizerné o naší dovolené bude počasí. Tudíž bylo celkem jasné, že nebudeme každý den někde trajdat, abysme na apartmán přicházeli promočení jak myši. Začněme ale popořadě, ubytováním, než se dostanu k místům, která jsme navštívili. Pro více fotek mimochodem doporučuji sledovat můj instagram. Tam přidávám pravidelně fotky.

Ubytování

Na dovolené jsme nechtěli zbytečně utrácet za jídlo v restauracích a proto jsme na booking.com hledali takové ubytko, kde si budeme moct vařit. Volba padla na apartmán asi 400m od jezera Bled.

slovinsko veseláska ubytování slovinská dovolená

Celých těch 700 kilometrů z Děčína až k Bledu jsme jeli bez jediného zabloudění. Až pak přímo v Bledu, tam jsme se mírně ztratili, když jsme hledali náš apartmán. Navigace Filip to trochu nezvládl, ale nakonec jsme se s naším hostitelem setkali a dostali klíče od apartmánu. Naše slovinská dovolená mohla začít. Tedy po vybalení a řádné prohlídce našeho apartmánu.

Apartmán Agenija

Vybrali jsme si ubytování v apartmánu Agenija, které nás vyšlo na 10 dní na celkem 765 Euro včetně pobytových tax a všeho. Náš apartmán se jmenuje Bine a je zde prakticky všechno, co na těch pár dní potřebujeme. Bonus je, že apartmán vypadá přesně jako na fotografiích. Tak akorát vybavená kuchyň, mikrovlnka, lednička, rychlovarná konvice, kávovar, toustovač, žehlička, žehlicí prkno, sušák, pračka, fén, ručníky, televize, wi-fi, garáž na dálkové ovládání a prostě uuu. Fakt krásné ubytko. Loni jsme se na jednu noc ubytoval v Camping Bled, v takové áčkové dřevěné chatce, kde jsme se sotva vešli a na noc to tam stálo víc než v apartmánu, kde jsme tenhle rok.

Můj tip: pokud se s hostitelem budeš domlouvat přes mobil, doporučuji spíš telefonovat. My jsme až na místě zjistili, že Ažbemu od nás nepřišla ani jedna SMS, ale telefonovat šlo. Vyvaruješ se tak třicetiminutovému čekání před apartmánem, než někdo přijede a dá ti klíče.

Cestování autem

Pro cestování po zemi využíváme našeho českýho autíčka s rakvičkou přidělanou na střeše. Nevšimla jsem si žádných zvláštností, co se dopravní situace týče. Značky jsou vesměs stejný, jako u nás nebo jinde v zahraničí. Jediný snad co, tak že tady snad nikdo nedává blinkr, když třeba předjíždí na dálnici. Ale to jsem si všimla už v Rakousku, ale ve Slovinsku je to tak taky. Nezapomínejte na povinnou výbavu.

Obvyklé předpisy

V obcích se jezdí jako je zvykem 50 km/h, pokud není úpravou dovoleno či přikázáno jinak. Po dálnicích je to stejné jako u nás – 130 km/h a mimo obce pak klasická 90 km/h. Samozřejmě pokud to úpravou není upraveno jinak, je třeba sledovat dopravní značení. Pro cestování po dálnici potřebuješ platnou dálniční známku, kterou zakoupíš třeba na čerpací stanici. Na sedm dní stojí asi 9 Euro a rozhodně je lepší, než až 800 Eurová pokuta. Co se alkoholu za volnatem týče, můžeš v sobě mít max. 0,5‰ alkoholu. Pokud ti teda není méně než 21 nebo nemáš řidičák dva roky a méně.

Bezpečnostní pásy jsou povinné pro všechny cestující. A povinnost svítit je stejná, jako u nás. Reflexní vestu musí mít každý, kdo vystupuje za nějaké vzniklé situace z vozidla.

Důležitá telefonní čísla

Evropské tísňové volání: 112
Hasiči: 112
Policie: 113/112
Záchranná služba: 112

Informace pro motoristy jsem čerpala ze stránek AXA Assistance. Před každou dovolenou, na kterou jedeš autem do zahraničí, doporučuji si podmínky dopravy nastudovat. Ať tě nic nepřekvapí.

Můj tip: pokud do Slovinska jedeš jako my – přes Rakousko, doporučuji mít u sebe drobná Eura. Je totiž možné, že pojedeš přes místa, kde se platí mýtné na dálnici, za použití např. mostů. My takto platili cestou tam celkem 2x – jednou cca 7,40 euro, podruhé zhruba 12 euro.

Slovinská dovolená začíná

Procházka kolem jezera Bled

Den první – přijeli jsme kolem půl sedmé večer a než jsme se ubvytovali, bylo sedm. Hodila se proto jenom krátká pěší procházka k jezeru Bled, kde kupodivu bylo ještě co fotit. Jezero má nádhernou barvu a ten kostelík uprostřed je zdrojem mnoha úchvatných fotografií.

slovinsko bled veseláska dovolená

Najde se tam i dost instafriendly míst a když si počkáš, dokonce seženeš i nějakou tu fotku bez turistů. A že jich tam je. Ať už prší nebo leje z konve, jsou tam, hlavně Asiaté!

Výlet k jezírkům

Den druhý – začalo pochmurné počasí ale i tak jsme se vydali na náš první výlet. K jezírkum v rezervaci Zelenci a k jezeru Jasná. V Zelenci nebyl kromě nás nikdo, to jsem nečekala. Jasně, maličko poprchávalo, ale fakt tam nebyla ani noha. K Zelenci se dostanete cestou směrem na Villach, kde potkáte hned tři parkoviště. My si vybrali to se záchůdkem, i když bylo od jezírka nejdál. Ale vesměs je to procházka asi na deset minutek.

Udělalo se několik fotek a jeli jsme k jezeru Jasná v Kranjské Goře. Tam bylo už víc turistů, ale ten výhled, ten je dechberoucí i za špatného počasí.

slovinská dovolená
Přírodní rezervace Zelenci

Na obou místech jsme na nějakou chvíli zůstali a jenom se kochali krajinou. Mimochodem, jezírko v Zelenci je vulkanického původu a když se budeš chvíli dívat na dno a hledat, uvidíš probublávající místečka. PS: pozor na zmije, je tam i cedule s upozorněním.

U jezera Jasná turisty kromě výhledu láká také socha Zlatoroha – kozorožce, symbol oblasti. Jde o mýtickou horskou kozu se zlatými rohy. Na tu si můžeš vyšplhat a udělat fotečku 😛

Slovinské Benátky

Den třetí – bylo prvního máje, lásky čas a v obchodech zavřeno kvůli svátku práce. My jsme se vydali na cestu na jih, do města Piran, kterému se přezdívá Slovinské Benátky. A je pravda, že město Itálií doslova dýchalo. Už jak jsme jeli podél pobřeží, tak se okolní krajina měnila. Žádné dechberoucí vrcholky, ale přístavní městečka s olivovníky, racky a slaným vzduchem.

Můj tip: než všeobecně někam vyražíš, zkontroluj si, kdy jsou v jaké zemi státní svátky a jestli mají obchody otevřeno. Ve Slovinsku mají 1. i 2. května zavřeno.

slovinská dovolená

V Pirani bylo krásně, svítilo sluníčko, všude restaurace, krásný výhled na moře. Udělali jsme si hezkou procházku a já litovala, že jsem si svůj klobouk nechala na ubytování, protože slunce fakt pálilo.

Dali jsme si oběd v nejstarší pizzerii na pobřeží – Pizzeria Batana. Než jsme tam přišli, tak jsme samozřemě nevěděli, že jde o nejstarší pizzerii. Měli jsme prostě hlad a chuť na pizzu. A upřímně můžu říct, že jsem teda jedla lepší pizzu, ne že by byla špatná, ale za těch 9 euro jsem si představovala něco trochu lepšího. Ale ten džus za něco kolem 4,20 euro byl docela dobrej.

Ale městečko jako takové je opravdu krásné a určitě to není naposledy, co jsem ho navštívila. Doporučuji jako dárek nebo vzpomínku si koupit pytlíček se solí, která se těží v nedaleké oblasti Portorož, což doslovně znamená přístav růží.

Vintgar Gorge

Když jsme se vrátili z Piraně, bylo kolem 17 hodiny a říkali jsme si, že když je tak krásně, ještě někam zajdem. Pak mělo být totiž počasí nic moc, tak ať taky něco vidíme. Rozhodli jsme se pro soutěsku nedaleko Bledu, která mi osobně učarovala.

slovinská dovolená

Vstup na soutěsku je pro jednoho dospělého člověka 9 euro a projít jí tam a zpět nám trvalo asi 70 minut. Počasí nám přálo a tak zde bylo i hodně turistů. Přesto se ale podařilo vyfotit pár hezký fotek bez davů lidí. Soutěstku vytvořila řeka Radovna a její zdolání není nijak složité. Stoprocentně si tam pořídíte nějaké krásné instafriendly fotky.

Napoleonův most a jezero Bohinj

Den čtvrtý – naše slovinská dovolená pokračovala dalším výletem, kdy jsme se vydali k Napoleonově mostu a následně k jezeru Bohinj. Musím říct, že od Bledu byla ta cesta úděsná, ne fakt. Samé klikatící se zatáčky a serpentiny. A to jsem myslela, že po Polsku a Norsku jsem zažila už dost drsný zatáčky 😀 Ale Napoleonův most stál za to.

slovinská dovolená

Udělali jsme si ale jenom krátkou zastávku, pár fotek a jelo se na jezero Bohinj. Tam jsme byli už loni a ani letos jsem nebyla z tohoto jezera až tak uchvácená. Nevím proč.

Prší, prší jen se leje a rybaření na Bledu

Den pátý až osmý – další den jsme si dali dobrovolnou pauzu od výletů, protože začalo to nechutný deštivý počasí a tak jsme se prostě jenom váleli u filmů na HBO GO. No a na další tři dny měl přítel zaplacenou rybářskou povolenku k jezeru Bled.

Pro zajímavost, tato povolenka pro rybáře na tři dny vyjde asi na 4.500 korun českých, což je tak o… tisícovku víc, než stojí povolenka na celý rok v Čechách? Tedy celorepubliková pstruhová povolenka, ta vyjde na 3.400 korun pro dospělého. Pak se ceny liší třeba podle území, kde chcete rybařit.

Navíc tady mají opravdu dost pravidel pro rybáře. Z těch co mi zůstali v paměti. Můžete mít na tři dny maximálně 15 kilo návnady – 5 kilo na den, z toho může být maximálně 1 kilo živé návnady (červy a tak). Měli byste mít sebou co nejméně vybavení a žádné zapichování slunečníků do země. Taky se nesmí používat lehátka či stany, a spát při rybaření. Pokud vás k rybaření na Bledu zajímá něco víc, doporučuji přímo tyto stránky. Já na rybaření nejsem, takže jsem se flákala a připravovala tenhle článek.

Hlavní město a vyhlídka na Bled

Den devátý – naše slovinská dovolená pokračuje. Konečně se zase udělalo hezky a tak vyrážíme do hlavního města – Lublaně. Nijak se neženeme a vyrážíme zhruba kolem desáté hodiny. Nikde nejsou žádná kolony. Ve městě ale trochu bloudíme, protože na parkoviště, které jsem našla, byl kvůli rekonstrukci vjezd zakázán. Našli jsme ale jiné a naše procházka mohla začít.

slovinská dovolená

Měla jsem sice naplánovaná všechny možná místa, kam se v Lublani podíváme a co tam všechno je. Jenže jsem furt nechtěla jenom koukat do mobilu na mapu a tak jsme se procházeli jenom tak. Nábřeží je plné turistického ruchu, mnoho restaurací a kaváren, ale taky krásný pohled na různorodé mosty přes řeku. Nejznámějším mostem je asi ten dračí.

Pokud se kouknete do průvodce, bude tam jistě mnoho míst, která cestou podél nábřeží potkáte. Já asi chtěla, aby naše slovinská dovolená nebyla jako z průvodce. Takže jsme možná nevěděli, kolem čeho zrovna jdeme, ale i tak jsme si město užili. Doporučuji zajít do městského parku Tivoli, kde jsem si dovolila sáhnout na zadek jedné místní soše. Snad mi to nebude mít za zlé.

Líbila se mi přátelská atmosféra v jednom z turistických obdchůdků, kde nám prodavač chtěl hned nalívat na ochutnávku různé likéry. To jsme s díky odmítli, jelikož řídíme.

V Lublani jsme byli asi 2 hodiny maximálně a za parkování v jedné podzemní garáži (u parku Zvezda) jsme zaplatili asi 3 eura. Jo a učůránky potěší, že u toho samého parku jsou zdarma záchodky. Pokud máte elektromobil, je tam taky hodně míst, kde si ho můžete dobýt. Výlet jsme cestou zpátky završili mega nákupem v mekáči, protože jsme prostě měli hlad. Pak jsme si dali šlofíka (mě bolela hlava jako střep) a potom jsme se vydali na vyhlídku nad jezerem Bled.

Bled na dlani

Vyhlídka, ze které vzniklo mnoho krásných fotek, podobných té mojí, se nachází u jezera Bled, kousek od kempu Bled. Zaparkovat se tam dá přímo u kempu, kde hodina parkování stojí 3 eura. Od parkoviště se vydáte doprava a uvidíte takovou osamoceně stojící cedulku, kde jsou směrové ukazatele, kudy na Ojstrici – onu vyhlídku. Čeká vás asi 20ti minutová cesta lesem do dost strmého kopce.

slovinská dovolená

Cestou jsou navíc samé kameny, po kterých se dost blbě chodí. Doporučuji tedy opatrnost a dobrou obuv. Nahoře se ale naskytne krásný pohled na jezero a kostel na ostrůvku. My byli jenom na té menší vyhlídce, další je pak asi 25 minut od té menší. Já ale byla mrtvá a tu větší dáme kdyžtak příště. Myslím totiž, že tohle nebyla naše poslední slovinská dovolená.

Návrat domů

Poslední den spíš balíme, válíme se a koukáme na filmy. Já navíc ještě dodělávám tenhle článek, abych ho mohla konečně publikovat. Jsem ráda, že jsme zvládli navštívit velkou většinu toho, co jsem naplánovala. Hodně mě mrzí, že jsme měli takové na nic počasí. Stihlo by se toho totiž určitě víc. Celkově jsem ale spokojená a těším se na další dobrodružství. Takže suma sumárum? Naše slovinská dovolená byla povedená a jak jsem už psala, rozhodně tu nejsme naposledy.

Rady a tipy na závěr

Určitě je toho ještě hodně, co bych mohla napsat, ale jsem hlava děravá, takže uvítám komentáře s dotazy. Ale ještě mám několik rad a tipů, než se se Slovinskem pro tentokrát rozloučím.

  • Slovinsko je 7. nejbezpečnější zemí na světě, ale nic není stoprocentní. Pamatuj, že auto není trezor a zamykej své ubytování, když odcházíš. Stejně jako svoje věci měj vždy pečlivě na očích.
  • Nakupovat můžeš chodit do obchodů jako je Spar, Lidl nebo Marcator – ceny jsou možná o maličko vyšší, než doma, ale je to dovolená, tak co!
  • Takuj u Petrolu – síť čerpacích stanic na Slovinsku. Jiné čerpačky jsem tu snad asi neviděla.
  • Někde je třeba mít 0,50 euro na záchůdek, ale častěji jsem narazila na záchody zdarma (viz. Lublaň, u Bledu jsou ale placené).
  • Nezapomínej na cestovní pojištění nejen pro sebe, ale i pro auto.
  • Hravě se tu domluvíš anglicky.
  • Turisté z Asie jsou nesmírně přátelští.
  • Hodně tu dají na třídění odpadu, místní popeláři prý dokonce odmítají vyvézt popelnice když je tam něco, co tam nepatří. Kontejnery na tříděný odpad jsou snad všude.
  • Hlavně si to užij a pokud máš dotazy, piš komentáře.

Já se tímto loučím, pokud je něco, co tě zajímá, piš do komentáře a pokud bude v mých silách, tak odpovím. Gratuluji všem, co článek zvládli až jsem, je vážně dlouhý.

Líbila se ti naše slovinská dovolená? Jaká bude tvoje?

Verča

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..